|
|
Výskyt dolního zkříženého syndromu u sprinterů a možnosti jeho ovlivnění ve fyzioterapii
Zikmundová, Naďa ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Výskyt dolního zkříženého syndromu u sprinterů a jeho ovlivnění ve fyzioterapii Cíle: Porovnat výskyt dolního zkříženého syndromu u definované skupiny sprinterů s kontrolní skupinou rekreačně sportující populace. Porovnat výskyt zvlášť u sprinterů a u sprinterek. Metody: Pro získání dat z výzkumu byly využity klinické testy- svalový test dle Jandy pro vyšetření svalové síly m. rectus abdominis (test flexe trupu), m. gluteus maximus (test extenze v kyčelním kloubu s flexí v kolenním kloubu), m. gluteus medius et minimus (test abdukce v kyčelním kloubu) a vyšetření nejčastěji zkrácených svalových skupin dle Jandy pro vyšetření zkrácení flexorů kyčelního kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris a m. tensor fascie latae), m. quadratus lumborum- varianta vleže na boku a paravertebrálního svalstva zad. Pro výběr probandů do výzkumné i kontrolní skupiny byly vytvořeny dva nestandardizované dotazníky s otevřenými i uzavřenými otázkami. Výzkumu se zúčastnilo celkem 40 probandů. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že dolní zkřížený syndrom dle Jandy se častěji vyskytuje u rekreačně sportujících jedinců než u sprinterů. Dále se dolní zkřížený syndrom dle Jandy častěji vyskytuje u sprinterů než u sprinterek, zde ale výsledky nejsou tolik jednoznačné. Klíčová slova: dolní zkřížený syndrom, svalová dysbalance,...
|
|
|
Výskyt dolního zkříženého syndromu u sprinterů a možnosti jeho ovlivnění ve fyzioterapii
Zikmundová, Naďa ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Výskyt dolního zkříženého syndromu u sprinterů a jeho ovlivnění ve fyzioterapii Cíle: Porovnat výskyt dolního zkříženého syndromu u definované skupiny sprinterů s kontrolní skupinou rekreačně sportující populace. Porovnat výskyt zvlášť u sprinterů a u sprinterek. Metody: Pro získání dat z výzkumu byly využity klinické testy- svalový test dle Jandy pro vyšetření svalové síly m. rectus abdominis (test flexe trupu), m. gluteus maximus (test extenze v kyčelním kloubu s flexí v kolenním kloubu), m. gluteus medius et minimus (test abdukce v kyčelním kloubu) a vyšetření nejčastěji zkrácených svalových skupin dle Jandy pro vyšetření zkrácení flexorů kyčelního kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris a m. tensor fascie latae), m. quadratus lumborum- varianta vleže na boku a paravertebrálního svalstva zad. Pro výběr probandů do výzkumné i kontrolní skupiny byly vytvořeny dva nestandardizované dotazníky s otevřenými i uzavřenými otázkami. Výzkumu se zúčastnilo celkem 40 probandů. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že dolní zkřížený syndrom dle Jandy se častěji vyskytuje u rekreačně sportujících jedinců než u sprinterů. Dále se dolní zkřížený syndrom dle Jandy častěji vyskytuje u sprinterů než u sprinterek, zde ale výsledky nejsou tolik jednoznačné. Klíčová slova: dolní zkřížený syndrom, svalová dysbalance,...
|
|
|
Svalové dysbalance u pravidelných návštěvníků fitness ve věku 18 až 25 let
PRŮDKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se soustředí problematiku svalové dysbalance u pravidelných návštěvníků fitness ve věku 18 až 25 let. Svalové dysbalance u návštěvníků fitness mohou vznikat na základě nerovnováhy při cvičení. V dnešní době se stále více dbá na fyzický vzhled a pro některé mladé lidi jsou tyto hodnoty prioritní, bohužel se při cvičení zaměřují často pouze na jednu oblast. První část mé práce se zabývá pojmem fitness s dnešním pohledem mladých na toto cvičení. Dále obsahuje kineziologii páteře, vymezení pojmu postura a problematiku svalových dysbalancí. Následně jsou zde informace o vyšetření a terapii. Cílem práce bylo zjistit existenci svalových dysbalancí u kulturistů. Dalším cílem bylo vytvořit cvičební jednotku a díky ní následně odstranit tyto svalové nerovnosti. Metodou volby byl pro praktickou část kvalitativní výzkum. Výzkum se zabýval pravidelnými návštěvníky fitness centra Pouzar v Českých Budějovicích. Celkově se zúčastnilo 6 respondentů. Shromáždění dat bylo formou sepsáním anamnézy a kineziologického rozboru před terapií. Dále byli respondenti rozděleni na dvě poloviny, kdy jedna polovina obdržela mojí nastavenou cvičební jednotku a druhá ne. Časový úsek testovaného souboru byl přibližně dva měsíce. Poté byly skupiny znovu kineziologicky vyšetřeny a porovnány, zda došlo k posunu. U první skupiny došlo ke zmírnění svalových dysbalancí oproti druhé skupině. Tato bakalářská práce může být použita pro odbornou i laickou veřejnost. Konkrétně rozšířit náhled na cvičení fitness a prevenci před svalovými dysbalancemi, které vznikají či se zvýrazňují při špatných návycích ve cvičení.
|
|
|
Svalové dysbalance u studentů fyzioterapie
ČURDOVÁ, Aneta
Svalové dysbalance jsou fenoménem, který poprvé popsal profesor Janda. Některé svaly mají tendenci ke zkracování a jiné naopak k ochabování. V důsledku toho dochází ke vzniku dysbalancí, které mohou negativně ovlivňovat pohybové a celkový stav pohybového aparátu. Predispozičně je vznik svalových dysbalancí předurčen převahou tonických nebo fázických vláken v jednotlivých svalových skupinách. Narušení koordinace mezi svaly může vést ke vzniku funkčních poruch pohybového aparátu. Posturální změny a související funkční poruchy mohou být prohloubeny jak snížením hluboké stabilizace, tak i nevhodnou ergonomií. Jakákoliv změna rovnováhy v pohybovém systému ovlivní tento systém jako celek. Fyzioterapeut problém nerovnováhy mezi svaly často řeší u svých pacientů, ani jemu se však riziko vzniku podobných obtíží nevyhýbá. Fyzická náročnost tohoto povolání vyžaduje správnou ergonomii práce, která rizika snižuje. Výhoda fyzioterapeuta tkví v jeho teoretických a praktických znalostech, které může aplikovat na vlastním těle, vyrovnávat tak rovnováhu mezi svalovými skupinami a tím eliminovat riziko vzniku funkčních poruch a bolestivých stavů. Smyslem této práce bylo zmapovat výskyt svalových dysbalancí u studentů fyzioterapie, u kterých se v budoucnu předpokládá práce ve vystudovaném oboru. Druhým cílem bylo navrhnout opatření, která by pomohla vyhnout případným funkčním poruchám způsobeným svalovými dysbalancemi. Výzkum byl zaměřen na studenty prvního ročníku oboru fyzioterapie na Jihočeské univerzitě. Zúčastnilo se 33 studentek a 4 studenti, celkově tedy 37 osob. Vzhledem k tomu, že práce je zaměřena především na svalové dysbalance, byly vyšetřeny svaly zkrácené a svaly oslabené v souvislosti s kvalitou zapojení do pohybových stereotypů a také hypermobilita. Vzhledem k tomu, že svalové dysbalance a funkční poruchy úzce souvisí s kvalitou stabilizačního systému a s dechem, byl hodnocen i stereotyp dýchání a schopnost aktivace bránice. Palpačním vyšetřením byl zmapován výskyt bolestivých bodů v konkrétních svalech. Cílenými dotazy bylo od studentů zjištěno, zda se u nich pravidelně objevují například bolesti zad, kolen, a tak dále a zda prodělali úraz či operaci pohybové soustavy. Dotazy byly směřovány také na provozování pohybových aktivit, zda se jim studenti věnují pravidelně a jakým sportům konkrétně. Pro celkový pohled na zdatnost studentů byly hodnoceny indexy BMI, WHR a Ruffierův. Téměř u všech studentů byla potvrzena přítomnost některého z typů nerovnováhy. Při hodnocení dysbalancí horní části těla, resp. horního zkříženého syndromu, nebyla dysbalance zjištěna pouze u dvou studentů. U deseti studentů byly naopak přítomny všechny typy dysbalancí a tím potvrzen horní zkřížený syndrom. Při hodnocení dysbalancí dolní části těla, tedy dolního zkříženého syndromu, nebyla nepřítomnost dysbalancí zjištěna ani u jednoho ze studentů. Dolní zkřížený syndrom byl potvrzen u tří studentů. Z hodnocení typu dýchání a bráničního testu vyšlo najevo, že pouze osm studentů dokáže aktivovat bránici a brániční dýchání. Vzhledem k tomu, že u každého studenta byl výskyt některého z typů svalových dysbalancí pozitivní, bylo doporučeno přijmout určitá opatření všem studentům. K těmto opatřením však nelze přistupovat univerzálně, každá kombinace dysbalancí si naopak vyžaduje individuální přístup. Tato práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i studentům fyzioterapie, popřípadě na ní může být navázáno dalším výzkumem, který by výsledky například porovnal s výskytem dysbalancí u studentů vyššího ročníku fyzioterapie nebo u studentů jiného oboru.
|
|
| |
|
|
Vliv cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla\\
MÍKOVÁ, Jiřina
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vlivu cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla u žáků sekundy a tercie víceletého Česko-anglického gymnázia s.r.o. v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 34 probandů, kteří byli rozděleni do 2 skupin, experimentální a kontrolní, přičemž každá skupina čítala 17 probandů. Obě skupiny byly podrobeny vstupnímu testování, jehož obsahem bylo hodnocení držení těla dle Jaroše a Lomíčka, člunkový běh 4 x 10 metrů, který testuje tělesnou zdatnost, a testy na zkrácené a oslabené svaly. V následujících 6ti týdnech byly s experimentální skupinou pod mým vedením realizovány hodiny zdravotní tělesné výchovy. Kontrolní skupina pokračovala v hodinách tělesné výchovy pod vedením svého učitele tělesné výchovy. Po uplynutí této doby následovalo výstupní měření a hodnocení shodné se vstupním. Při vstupním hodnocení experimentální skupiny mělo 88% žáků dobré držení těla a 12% vadné držení těla, zatímco v kontrolní skupině mělo 94% žáků dobré držení těla a 6% vadné držení těla. Po 6týdenním cvičení při výstupním hodnocení v experimentální skupině mělo 94% žáků dobré držení těla a 6% dokonalé držení těla. V kontrolní skupině mělo 88% žáků dobré držení těla a 12% vadné držení těla. Výsledky ukázaly, že vlivem cílené pohybové aktivity lze docílit zlepšení v držení těla.
|
|
|
Význam svalové dysbalance v kontextu funkčních poruch páteře
JOZOVÁ, Kateřina
ABSTRAKT Tématem této práce je význam svalové dysbalance v kontextu funkčních poruch páteře. Téma práce je velmi aktuální, jelikož velká část populace trpí vertebrogenními poruchami funkčního charakteru, které jsou způsobené právě svalovou nerovnováhou. Cílem první části práce bylo zpracování teoretické analýzy problematiky svalových dysbalancí a funkčních poruch páteře. Obsahem této kapitoly je úvod do anatomie, kineziologie osového skeletu a patogeneze svalových dysbalancí a funkčních poruch páteře. Dále obsahuje informace o diagnostických a terapeutických postupech u těchto poruch. Cílem výzkumné části bylo zmapovat následky dlouhodobého působení svalové dysbalance na skeletální struktury páteře za pomoci standardních vyšetřovacích metod fyzioterapie a také zhodnotit účinnost ovlivňování dysbalance a funkčních poruch páteře pomocí standardních a alternativních terapeutických přístupů. Pro výzkumnou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Soubor tvoří tři pacienti, kteří navštěvovali rehabilitační ambulanci Nemocnice České Budějovice a.s. Všichni tři byli léčeni pro vzniklou svalovou nerovnováhu a funkční poruchy páteře. Testovaný soubor byl sledován několik měsíců a výsledky byly zpracovány formou případové studie. Pacienti se naučili postupům, jak účinně čelit těmto poruchám a provádět preventivní opatření proti jejich vzniku. U všech pacientů došlo ke zmírnění nebo minimalizaci svalové dysbalance a k ústupu velké části funkčních blokád páteře za použití rozdílných léčebných postupů. Došlo ke zkvalitnění funkce hlubokého stabilizačního systému páteře a zlepšení statiky a dynamiky páteře. Byly zmapovány následky, které způsobilo dlouhodobé působení svalové dysbalance a zhodnocena účinnost zvolené terapie. Tato práce by mohla být využita pro potřeby studia budoucích fyzioterapeutů, ale i jako informační materiál pro pacienty trpícími svalovými dysbalancemi a funkčními poruchami páteře a v prevenci těchto poruch.
|
host ::
RSS.